Blog

Hugova máma Adéla vypráví o cestě do nejmenšího domečku ve Vodičkově ulici.   Bylo nebylo, psal se leden roku 2021 a já ležela v porodnici. Únava z bláznivé vánoční sezony pomalu odeznívala. Dokonce i covid jsme stihli přes svátky prodělat. Nebylo na co čekat, Alfréd mohl přijít na svět. Ale než se tak stalo, skočil na mě post architekta Adama Gebriana. Na fotce se na mě usmíval roztomilý domeček, který jsem zbožňovala už z dob, kdy jsem chodila vyvolávat negativy do Foto Škoda. Vždy mě zajímalo, kdo v domě žije a co skrývá za tajemství. Teď, když na mě "vyskočil", byla to láska na první pohled. Ten dům musel být "můj".   "Já mám v Praze tři d...

  Dítě už křičí jen občas (když zrovna nemá rýmu, rozbité koleno, nebo ztracenou hračku), na hřišti jste projela zdi snad všech instagramerek a probrala s kámoškami všechny prdíky. Je na čase rozjet byznys! Ruku na srdce, tak začíná většina příběhů nás maminek podnikatelek. Hnány potřebou se realizovat a s přesvědčením, že víme o dětech již vše, vstupujeme hrdě pravou nohou na živnostenský úřad. Story začíná! Pokud jste dočetli až sem a ještě nepodnikáte, je na čase si najít bohatého manžela nebo rovnou psychiatra.     Ale vezmeme to popořádku K podnikání budete potřebovat tyto ingredience: - víc než malé množství času - špetku financí (podle toho jak „plnotučný“...

Povídání o raketách, bagrech a karavanech architekta Marka Pavlase.   Zasaď strom, zploď syna, postav dům. Stereotypy se obrušují a postavit si dům už nevyžaduje montérky a léto strávené u míchačky. Určitě jste to ale také zažili, ten pocit, když čekáte potomka a potřebujete "zahnízdit", najít si své bezpečné a útulné místo. Často proto měsíc před termínem porodu se prostě musí vymalovat a koupit nové závěsy. A ten červený polštář na pohovce vás opravdu hodně rozčiluje. Děti mění náš přístup k životu a zažité zvyky. Je to tak a my to rádi přijímáme. Učí nás prozkoumávat svět kolem nás z jiné perspektivy. Vtahují nás do her, kterým jsme už odvykli. "Když se ti moji kluci dostali ...

Den dětí 1.6. od 12 hod na Letné.   Co to je? Je to jemné, sladké a za chvilku po tom zůstane jen příjemný pocit v břiše.. Pro někoho je to sleva, pro nás rozhodně ZMRZLINA z Amata!   Když je hezký den a doma nás nečeká plná myčka, nebo hromada prádla, jdeme z Huga na zmrzku. Máme štěstí, že máme jedno Amato poblíž Řeznické i Letné. A proto jsme s nimi upekli bezva nápad. Dali nám 8kg té nejkvalitnější zmrzliny, kterou budeme 1.6. od 12:00 rozdávat v našem hračkářství na Letné (Milady Horákové 26, Praha 7). Ne k nákupu, ne za like, prostě jen tak, každému pro radost.   Kdo v tom jede s námi?   Handle with care Jana Laštovičku znáte skrze půvabné porcelánové se...

Každý to dělá a ten kdo tvrdí, že to nedělá, to dělá dvakrát tolik. Ano, řeč je o prokrastinaci. Jen málokdo si dokáže udržet výkonnost na plné pecky a jet jako dobře namazaný stroj. Pak často nastupuje prokrastinace - odkládání činností na potom . Upřímně, v tom jsme také dobří. Články na blog píšeme týdny a podklady úřadům posíláme poslední možný den. Co nám jde ale nejlépe, je naučit vás prokrastinovat “ve stylu” ! Dobře, hračky obecně jsou super zábava. Každopádně tyto můžete mít na stole a dát jim třeba jen pár vteřin, na oplátku vám vykouzlí úsměv, nebo poskytnou rychlý mikrorelax. 1. Kominík na žebříku a Datel na tyčce Prodali jsme jich tisíce a zaujmuly pevné místo v ne...

“Ahoj, já jsem Adéla,” zaznělo v našem prvním letošním článku. Stovky z vás pozdrav opětovaly a líbilo se jim, že jsme trochu poodkryli, kdo za Hugem vlastně stojí. Není to lehké, jen tak vylézt z ulity a říct, toto je můj oběd, toto jsou moje nové vlasy a sem jezdím na dovču (jako běžná influencerka). Alespoň, že mám Huga a ten mě z toho trochu vytáhne. Když nevím, ptám se manžela Honzy (a ten když neví, tak do mě hustí, dokud to spolu nevymyslíme :-) ). Proto jsem to pinkla na něj a on slíbil, že si na mě přichystá 10 otázek na tělo. Kafe do hrnku, nohy na stůl, jdeme na to! 1. Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá? Chtěla jsem být pořád dítě. Možná i proto jsem si otevřela hračkář...

Situace: Sníh z oteplováků pomalu taje na prahu mezi předsíní a kuchyní, již tak zvýšený průtok je podpořen mladším sourozencem utíkajícím (skrz tající řeku) s pytlíkem bombonů do ložnice. Rukavice padá za skříň, mikina si hledá skrýš na zimní spánek (končící až velkým jarním úklidem). Potomstvo svádí boj o ovladačku či tablet. 1:0, rodinná pohoda je (skoro) v tahu! Teď není čas ptát se kdo je kdo, je potřeba konat. Na scénu přichází Hugova velká skříň společenských, ehm vlastně spíš rodinných her! Tak co tady máme? Prcci kolem 3 let Vědí už co je hra, ale chce to spád a jednoduchá pravidla. Počítání necháme starším, hrajeme s barvami a obrázky. Jemná motorika už pomalu vstupuje do hry...

“All you need is love” Jestli v to věříte, tak (jak už to tak v životě chodí) je velká šance, že se vám narodí miminko. Něco o tom víme ;-) Proto, když přišel na svět náš Alfréd, řekli jsme si, že se mrkneme na zoubek tomu, co opravdu potřebujete pro svoje čerstvé miminko. Štastné a milující rodiče už máte, proto na vás budou vyskakovat tisíce nabídek na zaručeně (ne)potřebné vybavení. My se tedy přidáme a pokusíme se vypíchnout to NEJ, co nám z naší zkušenosti (co by rodičů Žofky, “Huga” a Alfréda) přijde fajn. Připravte si jednu ruku a počítejte s námi:   1. Zavinovačka Používá jí čáp, když nosí děti, stejně tak jako desítky generací před námi. Něco na tom bude, že se dostávají...

Novoroční bilancování nad naším příběhem. "Zítra se všechno zavře." "Jak zavře?" "Prostě všechny obchody, kvůli koronaviru.." Tak nějak opravdu začal rok 2020. Tehdy jsme si uvědomili, že to nebude sranda. Měli jsme za sebou 6 let života s naším Hugem, který se pomalu "učil chodit". Tramvaje před novým obchodem na Letné vesele zvonily jak o závod a my přemýšleli, co zlepšovat. Tak jako každý týden za posledních 6 let. A teď se změnila pravidla hry. Se životy většiny z nás virus pořádně zamával.   Ahoj, já jsem Adéla a Hugo je mojí vášní a občas i prokletím. V době kdy se na podlaze začíná pomalu kupit jehličí ze stromečku a poslední perníček nenávratně zmizel v útrobách, přichází...

Vánoční svátky jsou časem, kdy se schází rodiny, aby se na sebe usmáli, obejmuli se a udělali si navzájem radost. Pro nás se touto rodinou za 6 let stalo i naše hračkářství s bezvadným týmem kolegů, ale také dodavatelů - výrobců českých hraček. Právě dost z nich se letos dostalo do svízelné situace z důvodu koronaviru a zavření obchodů. Poklesy prodejů v hlavním předvánočním období pro ně mají existenční problémy.   Proto jsme vymysleli výzvu #MujSousedJeBorec. Čeští výrobci jsou jedni z nás, sousedé z vedlejšího domu, města, vesnice.   KDO Můj i váš soused je borec, je to výrobce krásných českých hraček, možná bydlí ve vedlejším domě, městě, vesnici. Jsou to reální lidé ...