Proč (ne)podnikat na mateřské

 

Dítě už křičí jen občas (když zrovna nemá rýmu, rozbité koleno, nebo ztracenou hračku), na hřišti jste projela zdi snad všech instagramerek a probrala s kámoškami všechny prdíky.
Je na čase rozjet byznys!
Ruku na srdce, tak začíná většina příběhů nás maminek podnikatelek.

Hnány potřebou se realizovat a s přesvědčením, že víme o dětech již vše, vstupujeme hrdě pravou nohou na živnostenský úřad. Story začíná!

Pokud jste dočetli až sem a ještě nepodnikáte, je na čase si najít bohatého manžela nebo rovnou psychiatra.

 

 

Ale vezmeme to popořádku
K podnikání budete potřebovat tyto ingredience:
- víc než malé množství času
- špetku financí (podle toho jak „plnotučný“ obor si vyberete)
- ostré lokty a občas i jazyk
- nervy ze železa
- něco na nervy
- dobrý nápad
- a ten podložený zkušenostmi z „obou stran bariéry“ (nabídka/poptávka)
OK, vše máte a nebo jste prostě nadšení a rozhodnete se zbytek „dokoupit cestou“.

 

 

Postup
Výše zmíněné suroviny hodíme „za stálého míchání“ na papír a poté směle vyrazíme na živnostenský úřad. Pokud budete mít „koule“, můžete rovnou zkusit „s.r.óčko“. To ovlivní také to, čím se vlastně stanete, jestli OSVČ - tedy živnostníkem - nebo třeba jednatelem společnosti. To bude rozhodně zajímat také vaší zdravotní pojišťovnu a sociálku.
Podle toho, zda jste na rodičovské, mateřské nebo jen tak na úřadu práce, se poté budou vypočítávat i vaše měsíční výdaje za sociální (důchodové) a zdravotní pojištění.
Tento krok rozhodně prověří vaší houževnatost; jestli to dáte, tak už vás jen tak něco nerozhází.

 

 

Administrativa je za námi, jde se dělat byznys
Ale předtím ještě nějaká ta veselá administrativa, že ano.
Telefon, doména, hosting, webovky, maily, google účet, facebook, instagram, vizitky, excelové tabulky, účetní a pak to, co potřebujete pro svůj produkt/službu, takže například: dodavatele, zboží, materiály, doplňkové služby, prostory, pomocníky, ale taky kamarády / partnery / kouče či mentory.

Tak to bychom měli a teď jdeme na věc!

 

 

Podnikatelův den je delší než guma od vašich kalhot.
Je 5:00 ráno, budí se dítě, které budí další dítě, které vstává na sedmou do školky.
Miska strašně nezdravých cereálií zvyšuje hladinu cukru na provozní úroveň.
6:30 porušujete svoje pravidlo a vypínáte letový režim. A už to lítá. Jen objednávky se někde zadrhly. Zákaznice píše, že se jí eshop nezobrazuje, jestli fungujeme, nebo jsme zkrachovali. Dobré ráno nadobro zkrachovalo, zapomněli jsme totiž zaplatit doménu a do zákaznického účtu zapomněli heslo.
Tričko s dinousaurem je už týden v prádle. Apokalypsa.
8:00 jedno až x dětí je buď ve výchovném zařízení nebo nasává moudra z televize.
Je čas si vyčistit zuby a vyřídit pár telefonů. Objednávka u dodavatele za 30 tisíc mizí ve složce odeslaná pošta a podnikatelský adrenalin atakuje denní limit.
11:00 situaci zlepšuje dosah příspěvku, sledujícím se líbí koťátko na fotce.
Mark Zuckerberg ho brzy vyhodnotí jako úspěšnější než 90 % vašich ostatních postů. „Kolegyně“ podnikatelky z pláží na Bali zachraňují svět a posílají domů bio eko udržitelné nezbytnosti.
Něco dělám špatně…

 

 

A teď sarkasmus stranou
Podnikání není pro každého, ale málokdo vám to (předem) řekne.
A možná je to vlastně i dobře. Jen v boji se totiž pozná, kdo v sobě co má.
Kdo se lekne a uteče a kdo má z ušima a najde si cestu. Na té potkáte plno lidí, kteří vám dají dobré rady, važte si jich, ale berte jen ty, co vám budou chutnat, a kolik unesete.
Jako podnikatel/ka zažijete nespočet božích momentů. Budete plakat radostí i vyčerpáním a pochybovat, rozhodovat se, bilancovat.

Podnikání je jízda, tak zapnout pásy a Bon voyage!

Vaše “Hugova máma” Adéla

P.S. A příště napíšu třeba o tom, jak si nechat ukrást firmu falešnými investory.